Tisovec dvouřadý

Strom dorůstá do výšky 30 – 40 metrů, výjimečně bývá i vyšší. V mládí má úzce kuželovitou korunu, později bývá široce válcovitá, nahoře zaoblená. Nedostatek kyslíku v půdě vyrovnává tisovec vzdušnými kořeny, které jsou typickým rozeznávacím znakem. Vyrůstají v okolí kmene nad povrch půdy. Borka je červenohnědá, měkká, tenká, rozpukaná v podélných šupinách nebo pásech.

Tento druh je opadavý s plochými, až 2 cm dlouhými jehlicemi. Ty jsou měkké, světle zelené a jemné, na podzim se zbarvují bronzově hnědě.

Samčí květy se skládají z 6 – 8 tyčinek, šištice tvoří dlouhé laty. Samičí květy jsou v šišticích na konci loňských větévek a mění se v krátce stopkaté dřevnaté, kulaté 20 – 32 mm dlouhé šišky. Jsou složené z 10 – 12 kožovitě pevných plodních šupin. Za každou šupinou jsou dvě trojboká semena s lemem. Dozrávají v prvním roce.

Tisovec dvouřadý pochází z jihovýchodní oblasti Severní Ameriky, z bažin od území státu Delaware po Floridu a na západ po Missouri a Texas, kde tvoří rozsáhlé porosty. Ve vnitrozemí roste podél mnoha vodních toků.

Jedná se o důležitou hospodářskou dřevinu jihovýchodní oblasti USA. Dřevo má červené, někdy až černočervené jádro a bílou nebo žlutavou běl. Dřevo je měkké, snadno opracovatelné, kysele páchnoucí, nesesychavé. Je velmi odolné vůči hmyzím škůdcům a také dobře odolává houbovým hnilobám a vlhkosti. Hodí se k použití pro vodní stavby, vodovody, stavební konstrukce, k výrobě nábytku. Druh je pro svůj neobvyklý vzhled využíván také jako parková okrasná dřevina.

V Evropě je pěstován od roku 1640, na území České republiky od roku 1835 v Praze.