BĚLSKÝ LES se rozkládá na ploše 160 ha katastru Zábřehu nad Odrou, Staré Bělé a Výškovic.
Bělský les, zvaný též Studna, byl od roku 1272 součástí lenního statku Stará Bělá a sloužil majitelům k uspokojování osobních potřeb a jako zdroj finančních příjmů. V roce 1653 se tento lenní statek stává majetkem olomoucké kapituly. Podle zachovaných archivních dokladů byl Bělský les v 17. století lesem jedlovým s hojným výskytem buku, dubu a lípy. Koncem 18. století se upouští od toulavých těžeb jednotlivých stromů a začíná se hospodařit pasečně. Na vykácené lesní plochy – paseky – bylo vyséváno semeno jehličnatých dřevin spolu se semenem břízy na ochranu před sluncem a mrazem. Rekreační funkce Bělského lesa začala nabývat na významu od počátku 20. století spolu s rozvojem města a nárůstem počtu obyvatel. Les by stále více navštěvován, přibývalo organizovaných akcí různých společenských a sportovních organizací. Soustavná a cílevědomá podpora rekreační funkce lesa byla zahájena v 70. letech. Severní část lesa, bezprostředně navazující na bytovou zástavbu, byla upravena na lesopark s minigolfem a dětským hřištěm. Pro provozování rekreačně-sportovních aktivit byl zřízen areál zdraví. Starobělskými Lurdami je nazýváno malebné místo s lesním pramenem a kapličkou, vybudovanou z vysokopecní strusky v zástinu bukového porostu na jižním okraji Bělského lesa.
…Píše se rok 1931 a město Ostrava, v důsledku svého rozvoje, kupuje pro zajištění dostatku vody lesy v okolí. Od Olomoucké kapituly kupuje 525 ha lesů v obci Stará Bělá a Stará Ves, mezi jiným lesy Palesek, Díly, Černý les, Březiny včetně zámku ve Staré Vsi.
Město vytvořilo pro správu svého lesního majetku polesí se sídlem na statku ve Staré Bělé. Vedl ho lesní správce (středoškolák) a k ruce měl 4 hajné. Hospodaření v lese bylo hodnoceno jako velmi dobré. Byl vypracován Lesní hospodářský plán, lesní práce byly prováděny v souladu s potřebami vodáren, a tak v roce 1932 byla správa lesů svěřena městským vodárnám.
V roce 1935 bylo v Bělském lese vybudováno jímací a vodárenské zařízení pro zlepšení zásobování pitnou vodou. Po druhé světové válce vlastnilo město Ostrava cca 600 ha lesní půdy. Přechodem fronty byly lesní porosty poškozeny střelbou – hlavně Hůrka u Výškovic, část Bělského lesa a Palesku.
Území, jež bylo chaoticky rozvíjejícím se prostorem sloužilo k volnému výběhu psů, jako útočiště bezdomovců se v průběhu minulých let přeměnilo na moderně koncipovaný, kultivovaný příměstský areál plně využitelný k rekreaci a poznávání. Úprava tohoto prostoru pro sportovně-rekreační využití se zde přímo nabízela, protože se nachází v dosahu rozsáhlých sídlišť několika městských částí.
