smrk černý

Latinský název Picea mariana
Český název smrk černý
Čeleď latinsky Pinaceae
Čeleď česky borovicovité

Jedná se o menší strom, zpravidla do 25 m výšky a průměru kmene do 25 cm, většinou však je spíš menší. Na extrémních stanovištích vytváří i keřovité zakrslé formy. Koruna je úzce kuželovitá až jehlanovitá, tvar koruny však může být pozměněn díky stanovištním podmínkám (vítr aj.). Borka je hnědošedá až téměř černá, větve jsou krátké a často skloněné, letorosty jsou chlupaté a žláznaté. Jehlice všesměrně uspořádané, na průřezu čtyřúhlé, 6 – 18 cm dlouhé, tuhé, světle modrozelené a ojiněné, s průduchy na všech stranách, na konci zašpičatělé i tupé. Jehlice mají po rozemnutí jemně citronově balzámovou vůni. Samčí šištice jsou zelenavé, s purpurovým nádechem nebo purpurové. Šišky jsou 1,5 – 3,5 cm dlouhé a 1-2 cm široké, načervenalé a později hnědé. Semena jsou křídlatá.

 

Smrk černý roste téměř po celé Kanadě a zasahuje až na Aljašku a je významnou součástí severoamerické tajgy. Dále se vyskytuje v oblasti velkých kanadských jezer a na jihu roste podél Appalačského pohoří až po severní Virginii. Lesy se Smrkem černým najdeme především na vlhkých místech, kdy dominantou mechového patra jsou rašeliníky. Společenstva se smrkem černým se nachází i na jiných podmáčených místech, jako břehy potoků a okraje močálů. Smrk černý snáší i velmi kyselé a živinami chudé půdy.