Líska obecná

Líska je poměrně rychle rostoucí dřevina. Má široce polokulovitý tvar. Hlavní větve jsou vzpřímené, v horní části rozvětvené. Borka mladých rostlin je hnědá, většinou s výraznými lenticelami. To jsou bradavičnaté útvary umožňující styk vnitřního prostředí rostliny s vnějším prostředím. U starších jedinců je borka našedlá. Keř dorůstá do výšky 2 – 6 metrů, vzácně 8 metrů. Dožívá se 60 – 80 let.

Kvete v únoru až dubnu před rašením listů. Květy jsou jednopohlavné. Samčí květy jsou uspořádány do převislých květenství – jehněd. Zakládají se již na podzim a rozvíjejí se koncem zimy nebo časně z jara. V plném květu dosahují až 9 cm. Samičí květy bývají po jednom až po čtyřech směstnány do pupenovitého květenství, z jehož vrcholu vyčnívají nitkovité, karmínově červené čnělky s bliznami.

Líska obecná je náš jediný domácí druh, který poskytuje jedlé oříšky. Oříšek je kulovitý až široce vejčitý, zabalený v zeleném obalu, který je stejně dlouhý nebo jen o málo delší než plod. Oříšek obsahuje 50 – 60 % tuků, 19 % bílkovin, některé vitamíny skupiny B, vitamín E a další minerální látky.

Dřevo lísky se využívá v truhlářství, řezbářství a košíkářství. Pálí se z něj též uhlí využívané pro kresby uhlem a také k výrobě střelného prachu. Ze silnějších výmladků se dříve vyráběly lyžařské hole. Dřevo je málo trvanlivé, použitelné jen v suchém prostředí. Vyráběly se z něj sudové obruče.

Spontálně je líska rozšířena po celé Evropě, na severu až k 63 stupni severní šířky, na východě až po Armenii.