Lípa plstnatá

Lípa plstnatá, která je taký známa jako Lípa stříbrná, je středně velký, 20 – 30 m vysoký strom s hustou kuželovitou až polokulovitou korunou. Kůra je dlouho hladká, tmavošedá, ve stáří tmavošedě síťovitě rozpukaná. Letorosty a pupeny jsou šedavě plstnaté. Listy jsou okrouhle srdčité, střídavě postavené, zpravidla bývají asymetrické. Okraj listu je 1 – 2x pilovitý. Listy jsou svrchu lesklé, na rubu stříbřitě plstnaté.

Kvete v polovině července. Květy jsou oboupohlavné, pravidelně pětičetné, uspořádané v sedmi až desetikvětých vidlanech s blanitým, až 9 cm dlouhým listenem. Květy jsou zlatožluté barvy, silně voní, pro využití ve farmacii nemají význam. Plodem je asi 8 mm velká tvrdá nažka.

Lípa stříbrná pochází z jihovýchodní Evropy.

Nektar přítomný v květech této lípy působí toxicky na některý blanokřídlý hmyz, zejména čmeláky a v menší míře i včely. Jako účinná látka byl v nektaru zjištěn jednoduchý cukr, manóza. Včely, vosy a čmeláci tento cukr nedokáží strávit, neboť jim k tomu chybí enzym fosfomanóza isomeráza, který při trávicích procesech přeměňuje manóza-6-fosfát na fruktóza-6-fosfát, který je pak dále metabolizován. Manóza-6-fosfát se v tělech včel hromadí a při nadměrném množství vede k ochrnutí a smrti. U včely medonosné byla zjištěna úmrtnost okolo 1 % z celkového počtu jedinců navštěvujících květy této lípy. U čmeláků byl tento podíl vyšší a dosahoval rozmezí 5 až 8 %.