Douglaska tisolistá šedá

Tato douglaska bývá vysoká 35 – 50 metrů, korunu má úzce kuželovitou, borku je v mládí hladká později hnědočervená, rozpraskaná, šupinatá, ale zřídka korkovitou. Jehlice jsou 15 – 25 mm dlouhé, šišky 5 – 7 cm dlouhé, složené z menšího poštu šupin. ( do 30 šupin )

Douglaska tisolistá tvoří ve své domovině souvislé porosty nebo je součást smíšených lesů, Douglaska tisolistá šedá roste většinou jako příměsová dřevina ve vyšších nadmořských výškách, areál výskytu je vnitrozemí severoamerického západu, především hřeben Sklalistých hor. Je to jedna z dominant jehličnatých nebo smíšených lesů. Ve vegetaci se často střídá s borovicemi, především Pinus contorta subsp. latifolia , v cyklech požárového klimaxu. Vůči účinkům ohně je citlivější a ve spáleništi jsou její semenáčky méně úspěšné než semenáčky borovic.

Rozlišení douglasek:

• Douglaska tisolistá – Pseudotsuga menziesii – větve rovnovážně odstávající, jehlice zelené, po rozemnutí „citronově“ voní. Podpůrné šupiny šišek směřují k její špičce.
• Douglaska tisolistášedá – Pseudotsuga menziesii var. glauca – větve směřují alespoň v horní čáati koruny šikmo vzhůru, jehlice jsou ojiněné, modrosivé, po rozemnutí voní po terpentýnu, podpůrné šupiny šišek odstávají nebo jsou nazpět ohrnuté.