Cypřiš stálezelený

Středně vysoký strom dosahující výšky 15 – 22 metrů. Kmen je průběžný. Přirozený habitus představuje strom s výše nasazenou korunou, široce rozložitou až deštníkovitou korunou, ale v současné době převládá v celé oblasti, kde se cypřiš pěstuje, úzce sloupovitý, pro Středozemí typický tvar. Fragmenty původních cypřišových lesů se dochovaly na ostrovech v Egejském moři, nacházejí se v nadmořské výšce 800 – 1500 metrů. Jinde se můžeme s cypřišem setkat především v okolí lidských sídel, hřbitovů, v olivových hájích, podél cest apod.

Borka na kmeni je slabá, hnědošedá, mírně rozpraskaná. Mladé větévky jsou čtyřhranné nebo oble čtyřhranné a tenké. Listy jsou vstřícné, šupinovité, střechovitě uspořádané, tupé, černozelené. Po rozemnutí voní. Samčí šištice jsou podlouhle válcovité. Z větévek visí kulovitě vejčité, až 3 cm velké šišky, složené z 8 – 14 plodních šupin s málo ostrou špičkou. Semena mají úzké okrouhlé křídlo. Cypřiš pochází z hor severního Iránu a Malé Asie, možná i z ostrovů Rhodos, Kréta a Kypr. Pěstuje se od starověku, dnes v teplých až subtropických oblastech po celém světě. Severněji byl kdysi pěstován v oranžeriích.