Svída krvavá

Latinský název Cornus sanquinea
Český název svída krvavá
Čeleď latinsky Cornaceae
Čeleď česky dřínovité

Svída krvavá je keř nebo malý strom dorůstající výšky až přes 5 metrů. Větve jsou přímé, vystoupavé i převislé. Letorosty jsou zprvu zelenavé, brzy však tmavočerveně. Listy jsou vstřícně postavené, krátce řapíkaté, na líci živě zelené a roztroušeně chlupaté, na rubu poněkud světlejší.

Na podzim se listy zbarvují nachově červeně. Čepel je eliptická až široce vejčitá, se 3 až 5 páry postranních žilek. Nejvyšší pár žilek odbočuje již asi v polovině čepele, což je charakteristický znak odlišující svídu krvavou od svídy bílé a svídy výběžkaté.

Kvete v květnu až červnu. Květy jsou bělavé a ostře páchnoucí, ve vypouklých až plochých, 3 cm až 6 cm širokých květenstvích. Plody jsou modročerné až černé peckovice na fialově červených stopkách.

Přirozený areál výskytu svídy krvavé zahrnuje převážnou část Evropy, na východ zasahuje až po Írán a Kavkaz. Z České republiky jsou uváděny 3 poddruhy svídy krvavé, v užším pojetí druhů někdy chápané i jako samostatné druhy: svída krvavá pravá (Cornus sanguinea ssp. sanguinea), svída krvavá jižní (Cornus sanguinea ssp. australis) a svída krvavá uherská (Cornus sanguinea ssp. hungarica). Odlišují se především tvarem a uspořádáním chlupů na listech. Nominátní poddruh je rozšířen i v Čechách, zbylé dva jsou vázané především na Moravu.

Obvyklým typem přirozených stanovišť svídy krvavé jsou výslunné křovinaté stráně, lesní lemy, světlé lesy a potoční nivy.