Ptačí zob obecný

Ptačí zob obecný je teplomilná nenáročná dřevina – volně rostoucí keř 2 – 5 m vysoký. Roste na slunných místech. Roste všude v teplejších částech Evropy včetně Velké Británie.

Uspořádání listů je vstřícné nebo po třech v přeslenech. Tenké listy mají délku až 6 cm, jejich šířka je přibližně 2 cm. Jsou řapíkaté, kopinaté, celokrajné a z obou stran lysé. Na lícní straně temně zelené, na rubu světlejší s výrazným středovým žebrem. Na podzim listy získávají nafialovělou barvu. Listy ptačího zobu obecného v zimě opadávají. V mírných polohách nebo při mírných zimách opadají až na jaře při rašení pupenů. Pupeny jsou vejčitě kuželovité a klínovité. Vrcholový pupen je vždy větší.

Ptačí zob obecný rozkvétá drobnými čtyřčetnými květy uspořádanými ve vzpřímených vrcholových latách. Květenství dorůstá do délky kolem 6 cm. Květy jsou čtyřčetné, většinou dlouze trubkovité a po odkvětu v období června – července se z nich vyvíjejí černé bobule.

Plodem je až 8 mm velká, téměř kulovitá nebo vejčitá, lesklá černá bobule s fialovohnědými semeny. Dužina uvnitř plodu byla v minulosti díky své sytě červené barvě používána k dobarvování červeného vína. Bobule dozrávají na konci léta v srpnu a září. Ve všech částech rostliny, ale nejvíce právě v plodu, se objevují blíže nespecifikované glykosidy. Toxicita není příliš vysoká. Případná otrava se projevuje zvracením a průjmem. Přesto, že mají plody svíravě trpkou chuť, jsou hojně vyhledávanou potravou ptactva, pro které bobule jedovaté nejsou, na rozdíl od člověka.