Líska turecká

Latinský název Corylus colurna
Český název líska turecká
Čeleď latinsky Corylaceae
Čeleď česky lískovité

Líska turecká je opadavý listnatý strom dorůstající do výšky až přes 20 metrů a dožívající se 200 let. Průměr kmene lísky může dosahovat přes 1 m, u nás k nejmohutnějším patří např. památný strom v Českém Těšíně s obvodem kmene přes 330 cm a výškou 23 m. Koruna stromu je obvykle rozložitá, lehce stavěná, v mládí široce kuželovitá, zašpičatělá, ve vyšším věku zaoblená. U starých stromů se vytváří šedohnědá šupinovitá borka. Dřevina roste již od mládí velmi rychle, v příznivých podmínkách má ve 3 letech i 2 m výšky. Kořenový systém je bohatě rozvinutý. Listy mají až 4,5 cm dlouhé řapíky, okrouhlé až široce podlouhlé čepele na okraji dvakrát pilovité a nepravidelně zubatě laločnaté, svrchu tmavé, na rubu bledší. Druh spíše světlomilný, v mládí dobře snáší boční zástin. Pro vyšší plodnost potřebuje volnou korunu. Na vláhu není příliš náročný, vydrží i na v létě vysýchavých půdách. Roste dobře také na mělkých půdách, zejména na živných, vápencových podkladech. Je odolný vůči klimatickým výkyvům, nebývá poškozován mrazy. Je poměrně tolerantní ke znečištěnému ovzduší průmyslových oblastí, proto je vhodný do měst. Patří ke druhům, které jsou málo napadány škůdci jak v domovině, tak u nás. Dřevo má stejnou barvu běli i jádra, od barvy světlé kávy po světle oranžově hnědou. Letokruhy jsou velmi dobře zřetelné. Dřevo je středně těžké, středně tvrdé, nepříliš trvanlivé. Využití dřeva je zejména na nábytek a dýhy. Je velmi dobře opracovatelné, využívá se na soustružení a výrobu uměleckých předmětů. Tento strom se osvědčil jako alejový strom ve městech po celém světě, neboť snáší sucho a znečištěné ovzduší. V zahradnictví se líska turecká používá především jako podnož pro jiné druhy lísek a jejich kultivary. Některé stromy poskytují velkou úrodu ořechů dobré chuti, avšak se silnou skořápkou.

Lísky jsou dřeviny s opadavými, střídavě postavenými jednoduchými listy a se samčími květy v jehnědách, zakládaných již v předchozím roce. Samičí květy se v nenápadných svazečcích vytvářejí po dvou za listenem a každý je obalen třemi listenci. V době květu z nich vyrůstají nitkovité, nápadně červené blizny. Po oplození se vyvíjí typický plod, oříšek, obalený „punčoškou“ vzniklou ze zvětšených listenů a listenců. Tyto srostlé spodní obaly jsou také dobrým rozlišovacím znakem obou evropských lísek. U lísky turecké jsou delší než oříšek, zvoncovité a hluboce dělené v čárkovité úkrojky. Líska obecná má „punčošky“ zpravidla kratší než oříšek.