Liliovník tulipánokvětý

Latinský název Liriodendron tulipifera
Český název liliovník tulipánokvětý
Čeleď latinsky Magnoliaceae
Čeleď česky šácholánovité

Liliovník je statný strom patřící k největším a nejrychleji rostoucím listnáčům v Severní Americe. Vyniká jak svou velikostí květů, tak i tvarem listů a schopností odolávat znečištěnému ovzduší. Jedná se o přizpůsobivou dřevinu rostoucí v nejrůznějších klimatických podmínkách, od drsných kanadských zim až po subtropické podmínky na Floridě.

Liliovník je statný strom s průběžným až 40 m vysokým kmenem. Koruna je v mládí poměrně úzká, ve stáří široce kuželovitá se silnými kosterními větvemi. Kůra je šedohnědá a hladká, v pozdějším věku zbrázděná. Listy jsou střídavě postavené, opadavé. Jejich čepel je téměř čtvercová10 – 15 x 15 – 20 cm velká, řapík je dlouhý. Zbarvení listů je živě zelené, na podzim výrazně zlatožluté. Oboupohlavné květy vyrůstají po olistění, v červnu až červenci na konci větévek. Květy mají zvoncovitý tvar a vzdáleně připomínají květ tulipánu. Rozvíjí se v létě, a to na stromě starším 12 – 15 let. Květ je 5 – 6 cm velký, se třemi zelenými kališními lístky a šesti lístky korunními, které jsou žluté s oranžovým pruhem. Plodem jsou asi 35 mm dlouhé křídlaté nažky, které se vytvářejí v přímých šišticových souplodích, až 8 cm velkých.

Liliovník tulipánokvětý se v mnoha zemích světa se používá jako okrasná dřevina, která se obvykle pěstuje v parcích a v zahradách. V Česku např. v Podzámecké zahradě v Kroměříži a v mnoha desítkách dalších zámeckých i městských parků. Vyžaduje hluboké, vlhčí a živné půdy. V Evropě se takto využívá již od 17. století. Některé ze stromů jsou chráněny jako památné stromy.

V Severní Americe používá jako užitkový strom pro dřevo, které je velmi hodnotné a snadno se zpracovává. Dřevo liliovníku je lehké, měkké, z mladých stromů bílé, ze starších žluté s hnědým jádrem, které stárnutím tmavne. Používá se k výrobě nábytku, jako velmi kvalitní dřevo pro výrobu varhan a jako obkladové dřevo s kresbou.