Kaštanovník setý

Kaštanovník setý nebo také kaštanovník jedlý či lidově jedlý kaštan je opadavý listnatý strom, který dorůstá do výšky 20 – 25 m a má širokou vejčitou korunu. Tloušťka kmene může přesahovat 2 m. Dožívá se věku 500 až 600 let, ve střední Evropě kolem 200 let, v západní Asii až 1000 let. Borka je v mládí hladká, olivově hnědá, která se časem mění v hnědošedou rozpukanou. Listy jsou na větvičce uspořádané střídavě, list na vrcholu větvičky je největší. Mají tvar podlouhlé elipsy. Každý postranní nerv na listu je zakončený ostnem. S vrchní strany jsou listy tmavě zelené a ze spodní strany světle zelené. Kvete v květnu až červnu.

Semena – kaštany jsou lesklé, tmavě hnědé a dozrávají v září. Semena jsou jedlá, konzumují se po upečení nebo uvaření, obsahují velké množství škrobu, cukru a bílkovin. Jedná se o známou pochoutku po celé Evropě. Obvykle se tepelně upravují po naříznutí na špičce semena do kříže a krátkým opečením na horké plotně, ale mohou se i rozemlít a vzniklá mouka slouží k přípravě pečených zákusků.

Jedlé kaštany mají vyšší energetickou (kalorickou) hodnotu než brambory. V jižní Evropě kaštany lidé připravují se zeleninou, s masem nebo s máslem a sýrem. Světové kuchyně znají např. kaštanovou kaši ke zvěřině, kaštanové pyré se šlehačkou, kaštanový pudink, kaštany v čokoládě, glazované kaštany

Nejvíce se pěstují v jižní Evropě a v Přední Asii, severní Africe. Pěstuje se všude tam V Česku se mu nejlépe daří na teplých svazích ve vinařských oblastech. Jeho dřevo je těžké, pevné, tvrdé, pružné a houževnaté. Pěstuje se všude tam, kam ho zavezli již Římané, protože je to cenný strom, poskytující potravu lidem i zvířatům.

Rod kaštanovník má 12 druhů, a to opadavých dřevin, které volně rostou v mírném pásmu severní polokoule. Je to blízký příbuzný buku a dubu. Většinou jsou to dlouhověké veliké stromy, odolné vůči suchu a dobře rostoucí na suchých mělkých půdách.

Nevýhodou kaštanovníku je, že patří mezi silné alergeny.