jeřáb oskeruše

Latinský název Sorbus domestica
Český název jeřáb oskeruše
Čeleď latinsky Rosaceae
Čeleď česky růžovité

 

 

 

 

 

 

Je opadavý, listnatý ovocný strom dorůstající výšky až 15 m jako solitér nebo až 30 m v lese. V našich podmínkách se dožívá 300 až 500 let, v jižní Evropě až 600 let. V Česku je tato dřevina vzácná a vyskytuje se v Českém středohoří a na jihovýchodě Moravy.

Oskeruše má lysé a lepkavé pupeny hnědé až hnědozelené barvy.  Listy jsou střídavé, lichospeřené, jejich délka je 13 až 25 cm a skládají se z 13 až 21 lístků. Délka lístku je 3 až 6 cm, šířka 1 až 2 cm, tvar je podlouhle eliptický nebo oválný. Horní část listu je jednoduše pilovitá, spodní část celokrajná. Mladé listy jsou bíle ochlupené, toto ochlupení později mizí.

Květenstvím je chocholík bílé, vzácně i růžové barvy. Kvete v květnu až červnu. U mladých stromků je kůra hladká, po 7. roce šupinatá, později brázditá.

Koruna je široce kulovitá, s mnoha většinou vodorovně rostoucími nebo lehce vzhůru směřujícími větvemi. Běžný výskyt je ve výškách od 160 do 500 m n. m. Oskeruše se může vyskytovat jako solitér ve volné krajině – pak má výšku asi 10 až 15 m, šířka koruny až 20 m – nebo v lese, kdy je vyšší než v otevřené krajině – její výška je na úrovni okolních stromů, v tomto případě je další odlišností menší koruna. Oskeruše je sice teplomilná rostlina, vzrostlé stromy jsou ale odolné mrazu (vydrží teploty do −30 °C). Dává přednost prosvětleným suchým a málo vlhkým stanovištím, která jsou bohatá na živiny. Je odolná proti exhalacím a smogu.

Oskeruše se vyskytuje hlavně v jižní Evropě (Balkán, Itálie, část Španělska), ve Francii a středním Německu. Česku se oskeruše nachází v Českém středohoří a na jihovýchodě Moravy, na Slovácku, kde je rozšířena od Pálavských vrchů po Vizovickou vrchovinu. Původnost druhu u nás je nejasná, snad jen na jižní Moravě může být zčásti původní, většina výskytů je však pozůstatkem starých výsadeb. Největší oskeruše na Moravě je Adamcova oskeruše, nacházející se pod kopcem Žerotín asi 3 km jižně od Strážnice. S obvodem kmene 462 cm je považována za největší ve střední Evropě. Koruna je vysoká 11 a široká 18 metrů, stáří je odhadováno na 400 let. V Čechách roste největší oskeruše v obci Jenčice. Má obvod kmene 390 cm.

Oskeruše je jednodomá dřevina schopná samoopylení. Aby semena mohla vyklíčit, musejí ve volné přírodě projít zažívacím ústrojím ptáků nebo savců.

Plodem oskeruše je malvice. Tvar plodů je různý, možno nalézt kulovitý, hruškovitý nebo i vejčitý. Barva žlutozelená až hnědozelená, na straně přivrácené ke slunci oranžová až červená. Váha plodu 6 až 15 g, průměr plodu 2,5 až 3,0 cm. V jižní Evropě mohou být plody větší, s průměrem až 5 cm a váhou přes 25 g. Plody jsou sladké, šťavnaté a aromatické, pro konzumaci je vhodné je nechat uležet do té doby, než zhnědnou.

Plody je možné po uležení konzumovat bez jakékoliv další úpravy. Vhodné pro přípravu kompotů a marmelád nebo k sušení. Po umletí sušených oskeruší je možné prášek s příchutí skořice používat k ochucování jídel. Dalším použitím je výroba likérů a velmi kvalitní pálenky oskerušovice. Plody mají i léčivé účinky: používají se při střevních potížích na revma a při horečce.

 Dřevo  je velmi pevné a má pěknou barvu i kresbu, proto se používalo v truhlářství, řezbářství, používalo se jako materiál pro hudební nástroje, vinné lisy, mechanické nástroje, jako materiál na ozdobné vykládání nábytku (intarzie).