Jedlovec západní

Jedlovec západní je velký neopadavý jehličnatý strom, který je většinou 50-70 metrů vysoký, ale může dosáhnout výšky až 82 metrů s průměrem kmenu až 2,7 metru. Jedná se tedy o největší druh z rodu jedlovců. Borka je hnědá, tenká a vrásčitá. Koruna má u mladých stromů široký kuželovitý tvar, se zvyšujícím se věkem se stává válcovitou. Vrcholový výhon je vždy zřetelně nakloněný. Staré stromy mohou být bez větví v nejnižších třiceti až čtyřiceti metrech.

Výhonky jsou bledě žlutohnědé s bledým, jeden milimetr dlouhým ochmýřením. Listy jsou jehlicovité, 5-23 milimetrů dlouhé a kolem dvou milimetrů široké, na průřezu jsou velmi ploché se zubatým okrajem a prudkou špičkou. Na horní straně jsou tmavě zelené, na dolní straně mají dva význačné bílé pruhy průduchů, které jsou odděleny tenkou zelenou žilkou. Šišky jsou malé, zavěšené, lehce válcovité, 14-30 milimetrů dlouhé a 7-8 milimetrů široké, když jsou zavřené a 18-25 milimetrů široké, když jsou otevřené. Mají patnáct až dvacet pět 7-13 milimetrů dlouhé, tenké a ohebné šupiny. Nezralé šišky jsou zelené a dozrávají pět až sedm měsíců po opylení. Semena jsou hnědá, dva až tři milimetry dlouhá, s křehkým, sedm až devět milimetrů dlouhým bledě hnědým křidélkem.

Jedlovec západní je úzce spojen s deštnými pralesy mírného pásma, jejichž většina rozsahu se nachází do sta kilometrů od pobřeží Pacifiku. Nicméně existuje i vnitrozemská populace, a to ve Skalnatých horách v jihozápadní Britské Kolumbii, severním Idahu a západní Montaně. Většinou se vyskytuje v nadmořských výškách do 600 metrů, vnitrozemská populace však dosahuje až do 1800 metrů nad mořem.

V oblasti od severní Kalifornie po Aljašku patří tento strom k nejdůležitějším jako vstupní surovina pro papírenský průmysl. Velké uplatnění nalézá také ve stavebnictví.