javor cukrový

Latinský název Acer saccharum
Český název javor cukrový
Čeleď latinsky Aceraceae
Čeleď česky javorovité

Javor cukrový, jehož domovem je převážně Severní Amerika, zdobí jako symbol státu kanadskou vlajku. Stromy dávají přednost vlhkým údolím a břehům potoků a řek. Tento strom dorůstá do výšky až 40 metrů s průměrem kmene 0,6 – 1 m. Tento druh javoru je známý pro svou produkci javorového sirupu a cukru. Ten se získává stáčením mízy v jarním období, a ta je pak zahušťována zahřátím.

Hlavními složkami javorového sirupu jsou voda a sacharóza. V menších množstvích jsou přítomny i další cukry, například fruktóza a glukóza (ta pouze ke konci sklizně). Dále obsahuje některé organické kyseliny, zejména kyselinu jablečnou, díky kterým je sirup mírně kyselý.  Z minerálů je nejvýznamnější podíl draslíku a vápníku, z hlediska výživy jsou významné také obsahy zinku a manganu, atd.

Javorový sirup je jedním z tradičních severoamerických výrobků, místní indiánské kmeny zpracovávaly mízu javorů získanou jejich nařezáváním už po dlouhá období před objevením Ameriky. Od nich se to posléze naučili evropští kolonisté. Evropané ovšem začali používat k jeho získávaní místo řezů otvory vrtané nebozezem. Během 17. a 18. století pro evropské osadníky představoval javorový sirup hlavně dostupný zdroj koncentrovaného cukru, neboť třtinový cukr bylo nutné dovážet z Karibiku.

Dnes je hlavním výrobcem javorového cukru Kanada, více než 75 % světové produkce pochází právě z provincie Québec.

Dřevo má krémově bílou barvu s načervenalým nádechem, někdy s tmavě hnědým jádrem. Má dobrou pevnost v ohybu a tlaku, velmi dobře se lepí, povrchově upravuje a leští. Dřevo není trvanlivé, je náchylné k poškození hmyzem a také k růstovým vadám.

Javor cukrový je ideální pro výrobu zátěžových podlah, např. tanečních sálů, squashových kurtů a bowlingovýh drah. Užívá se také pro výrobu cívek v textilním průmyslu, stavbu klavírů a jiných hudebních nástrojů. Vybrané kmeny se loupají na dýhu, která se používá v nábytkářství.

 

Po prvních podzimních mrazech se lesy rozzáří škálou žlutých, oranžových a červených barev. Místní obyvatelé nazývají toto období indiánským létem. Podle dávné indiánské legendy pochází prý rudá barva z krve zabitého medvěda, kterou vstřebaly kořeny těchto stromů.