Hloh jednosemenný

Hloh jednosemenný má dlouhé, bohatě větvené kořeny, takže stromy i kořeny jsou dobře zakotvené v půdě. Keře dorůstají do výšky až 6 metrů, stromy až do 12 metrů. Kmeny nejsou většinou příliš silné. Mají šedou borku, která podélně rozpraskává a odlupuje se v plátech. Z větví vyrůstají přímé rovné trny dlouhé přibližně 2 cm. N a koncích větévek najdeme trny dlouhé 4 – 10 cm. Listy jsou na větvích uspořádány střídavě. Na rubu jsou sivozelené, matné, s voskovým nádechem, na líci jsou tmavozelené.

Kvete v květnu až červnu. Bílé květy mají 8-15 mm v průměru a jsou sestaveny do květenství – chocholíku, který je tvořen 6-18 květy. Květy zejména po odkvětu nepříjemně páchnou. V květu je nápadně velký počet tyčinek s nachovými nebo červenými prašníky. Pestík má pouze jednu přímou nebo jen na vrcholu zakřivenou čnělku.

Plod – malvice – je malý, kulovitý až vejčitý, červený. Malvice je dlouhá 6-10 mm a široká 5-10 mm. Dužnina malvice je žlutavá až nahnědlá, moučnatá, uvnitř s jednou kulovitou pecičkou obsahující jedno semeno. V  přírodě se u nás vyskytuje dosti hojně na křovinatých stráních, okrajích a světlinách lesů a na kamenitých svazích. V nižších polohách teplých oblastí se často vysazuje do živých plotů. Hloh semenný je léčívá rostlina. Účinná látka se používá jako srdeční tonikum a sedativum, působí rozšíření věnčitých tepen, snižuje krevní tlak a zlepšuje činnost srdce při srdeční a oběhové nedostatečnosti, po záchvatech mrtvice a v začátcích kornatění tepen.

Hloh jednosemenný se pěstuje v mnoha kultivarech jako okrasná dřevina. Známý je kultivar s jednoduchými třešňově červenými květy s bílým středem. V zahradní architektuře se nejvíce uplatňuje červenokvětý kultivar „Paul’s Scarlet“ Vznikl okolo roku 1858 v Anglii a je nejužívanějším hlohem také v městských stromořadích.