borovice vejmutovka

 

 

 

 

 

 

Borovice vejmutovka je statný strom pocházející z východní části Severní Ameriky, kde patří mezi hospodářsky nejvýznamnější druh borovice. Dorůstá do výšky 30 – 50 metrů. Korunu má v mládí pravidelně kuželovitou, úzkou, později nepravidelnou, vzdušnou široce rozloženou s vodorovně odstávajícími větvemi. Základem kořenového systému je hlavní kořen, který proniká hluboko do půdy.

Borka je zprvu šedozelená, na starších stromech hnědavá a podélně rozbrázděná. Letorosty jsou tenké, ohebné, zelenohnědé. Pupeny slabě smolnaté. Velmi tenké (0,5 mm)  jehlice vyrůstají ve svazečcích po 5 a jsou 5 – 14 cm dlouhé, rovné, na okraji jemně pilovité. Vytrvávají na stromě cca 3 roky.

Květenství jsou šišticovitá, samčí šištice jsou žluté, samičí růžové. Kvete od května do června. Šišky 8–20 cm dlohé, někdy prohnuté, bělavě smolnaté a převislé. Dozrávají druhým rokem a opadávají až po uvolnění semen. Semena 6 mm velká, vejčitá, hnědá, s proužkovaným až 18 mm dlouhým křídlem.

 Borovice vejmutovka bývá vysazována jako okrasný strom v parcích a zahradách. Krom toho je vysazována v  lesích jako zdroj velmi kvalitního dřeva. To je měkké, lehké, velmi trvanlivé a snadno štípatelné, lehce se obrábí (modelářské dřevo) a druhotně nepracuje (nesesychá se). Je trvanlivé v zemi i ve vodě, kde je podle některých údajů trvanlivější než dub. V Severní Americe se používá jako stavební a nábytkářské dřevo, dále k výrobě beden, latí, šindelů apod. Je důležitou surovinou pro výrobu celulózy, k výrobě sirek a jako palivo.