borovice těžká (žlutá)

Latinský název Pinus ponderosa
Český název borovice těžká (žlutá)
Čeleď latinsky Pinaceae
Čeleď česky borovicovité

 

 

 

 

 

 

Borovice těžká je jedna z nejrozšířenějších a hospodářsky nejvýznamnějších severoamerických borovic. Jedná se o statný, 40 – 70 metrů vysoký strom s hustou kuželovitou korunou a silným kmenem, který se svým průměrem může přiblížit i třem metrům. Strom vytváří mohutný kořenový systém s hluboko jdoucím hlavním (kůlovým) kořenem. Letorosty jsou žlutohnědé. Pupeny válcovité, pryskyřičnaté. Jehlice vyrůstají nejčastěji po 3, řidčeji po 3-4, jsou tuhé, 12-26 cm dlouhé, vzpřímené, zahnuté, světle až tmavě zelené. Silice má „terpentýnové aroma“.

Šišky jsou 5-15 cm dlouhé, přisedlé, jednotlivě nebo 2-3 v přeslenu. Otevírají se po dozrání (na podzim) a po opadu zanechávají několik šupin na větvi. Opadané šišky jsou proto nezaměnitelné. U báze po chybějících šupinách v šišce vzniká jakýsi vějíř zbývajících šupin, připomínající částečně rozkvetlý květ. Semena jsou tmavě hnědá, s křídlem dlouhým 2-3 cm.

Vyskytuje se na nejrůznějších půdách od pahorkatin až po vysoké hory (3200 m n. m.) především v sušších oblastech. Je velmi geograficky variabilní, výrazně světlomilná, mrazuvzdorná. Dosahuje úctyhodného stáří, 300–500 let.

Na severoamerickém kontinentu je důležitým zdrojem dřeva a patří zde mezi pět hospodářsky nejvýznamnějších druhů borovice. V Česku je vhodným krajinářským prvkem lesoparků a parků.