borovice limba

Latinský název Pinus cembra
Český název borovice limba
Čeleď latinsky Pinaceae
Čeleď česky borovicovité

 

 

 

 

 

 

Strom, vysoký 18 až 22 m rovným kmenem, hustá kuželovejčitou korunou sahající téměř k zemi. Kůra je v mládí hladká, šedozelená, později šedohnědá šupinatá borka. Letorosty jsou rezavě hnědé, plstnaté, později tmavnou do černohněda. Pupeny 7–10 mm, vejčité, zašpičatělé. Jehlice jsou stříbřitě zelenomodré po pěti ve svazečku, 6–12 cm, 1 mm široké, hustě nahloučené,  na větvích se nachází 5 a více ročníků jehlic, proto působí kompaktním dojmem. Na vnitřní straně bělavé proužky průduchů, na hřbetu tmavě zelené, bez průduchů. Šišky jsou  5–8 cm dlouhé, 4–5 cm široké, nezralé nafialovělé, zralé hnědé.

Postrádají hygroskopická pletiva, která umožňují jejich otevírání. Opadávají vcelku i se semeny třetím rokem. Velká olejnatá semena jsou jedlá. Tmavohnědá semena jsou 8 – 10 mm velká, neokřídlená  a jsou jedlá.

Dříve velmi ceněná pro kvalitu dřeva používaného v nábytkářství a dýhařství . Především poskytují většinou velmi kvalitní dřevo a velký význam mají i v zahradní architektuře. Dříve sloužily i jako zdroj balzámového oleje (terpentinu), který se získával tzv. smolařením. Z něj se extrahovala např. kalafuna a terpentinové silice, užívané jako rozpouštědla k ředění barev nebo v lékařství (inhalace, léčba TBC apod.).