borovice černá

 

 

 

 

 

 

Statný strom dorůstající až 50 metrů, běžně 20 – 30 metrů. V nepříznivých půdních podmínkách dorůstá pouze do 10 metrů. Koruna je v mládí kuželovitá, později nepravidelně rozložitá s oblým vrcholem. Borka je šedá až černošedá  – odtud pochází jméno této borovice. Větve vyrůstají zpočátku v přeslenech, ve stáří nepravidelně. Kořenový systém je založen na mohutném hlavním kořeni jdoucím do hloubky.

Letorosty jsou zelenožluté, žlutohnědé nebo šedočerné. Pupeny jsou válcovité a smolnaté. Tmavě zelené 5–19 cm dlouhé špičaté jehlice vyrůstají ve svazečcích po dvou. Ve střední Evropě kvete v květnu až červnu. Samčí šištice jsou válcovité a žlutavé, samičí šištice karmínově červené až nafialovělé, po třech letech dozrávají v přisedlé vejčité šišky zhruba 8 cm veliké. Semínka jsou ukrytá uvnitř šišek. Jakmile uzrají, otevírají své ztvrdlé dřevnaté šupiny a semínka vypadají na zem.

Borovice černá má původ ve střední Evropě, ale můžeme se s ní dnes setkat po celé Evropě. Tak daleko ji rozšířil člověk, protože má mnoho dobrých vlastností. Daří se jí všude, dokonce i na obzvlášť chudých půdách. Dobře snáší sucho a prospívá jak v rovinách, tak v horských oblastech.

Obzvláště se jí daří na slunných vápenatých stráních, má vyšší nároky na teplo. Roste ve výškách pod 2000 metrů, obvyklé rozpětí je 250 – 1600 m n. m. V České republice je nepůvodní, ve třetihorách se však běžně vyskytovala.

Dřevo je podobné jako u borovice lesní. Pro sukovitost není vhodné k výrobě nábytku, používá se jako palivo, stavební materiál nebo jako surovina pro výrobu celulózy.

 Velmi často vysazována jako okrasný strom v parcích a zahradách.